Stalo se

1971 Willy Brandt

Willy Brandt rozený Herbert Ernst Karl Frahm byl německý politik, kancléř západního Německa (1969 - 1974) a vůdce sociální demokratické strany Německa.
Narodil se roku 1913 svobodné matce, která pracovala jako pokladní pro obchodní dům. Vzhledem k její pracovní vytíženosti, byl vychováván především nevlastním otcem. V jeho necelých 17 letech se stává členem sociálně - demokratické strany SPD. Dvakrát byl nucen opustit Německo před zuřícím nacismem. Během své první emigrace vystudoval historii v Norsku, jeho profesí se stala žurnalistika. Pod pseudonymem se do německa vrátil v roce 1936 coby norský student, pracoval jako reportér událostí španělské občanské války.
Druhou emigraci strávil až do konce 2. světové války ve Švédsku. Do Německa se vrátil až v roce 1946, o dva roky později získává členství v SPD. Byl zvolen poslancem spolkového sněmu, angažoval se  v politice tehdy západního Berlína. Brandt se nikdy netajil myšlenkami ve prospěch silné evropské integrace. Záměr užšího propojování Evropy tak mohl silou své autority prosazoval dále v roli spolkového ministra zahraničí a poté i spolkového kancléře.
Jeho nejvýznamějším odkazem je OSTPOLITIK - Politika vstřícnějšího a vnímavějšího přístupu mezi západní a východní častí rozdělené Evropy na přelomu 60 a 70 let. O 20 let později otevřeně podporoval revoluční hnutí ve střední a východní Evropě a pochopitelně i znovusjednocení Německa. Je velmi pravděpodobné, že Brandtova OSTPOLITIKA, přispěla k pozvolnému uvolnování tuhého ortodoxního socialismu v komunistických částech Evropy  a vytvořil tak prostor pro revoluční hnutí v těchto částech Evropy a přispěl tak ke znovusjednocení Německa. Brandt za toto úsilí získal v roce 1971 Nobelovu cenu za mír.
Brandt byl donucen rezignovat v roce 1974 poté, co se veřejnost dozvěděla, že jeden z jeho nejbližších spolupracovníků, pracoval pro východní tajnou službu (STASI). Byl to největší politický skandál v poválečném západním Německu.
Willy Brandt autor řady knih, nositel mnoha ocenění a jeden z nejvýznamějších tvůrců pokročilé fáze procesu Evropské integrace, zemřel v říjnu 1992 v malém městě Unkel nedaleko Bonnu.