Stalo se

1965 DĚTSKÝ FOND OSN (UNICEF)

Dětský fond organizace spojených národů (anglicky United Nations Childrens Fund) je část ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ.
UNICEF je hlavní světovou organizací, která se zabývá ochranou a zlepšováním životních podmínek dětí a podporuje jejich všestranný rozvoj. Do roku 1953 se nazýval MEZINÁRODNÍ DĚTSKÝ FOND NEODKLADNÉ POMOCI, jehož primární úkol byl pomoc dětem postižených 2. světovou válkou. Největší část pomoci směřuje do těch nejtíživějších částí světa. Za více než půlstoletí své činnosti pomohl UNICEF ochránit životy stovek milionů dětí, celkem dnes působí ve 160 zemích a oblastech světa. V roce 1989 získal UNICEF velkou podporu přijetím Úmluvy o právech dítěte při valném shromáždění OSN. UNICEF je nevládní organizace, a tak při prosazování svých cílů může přímo spolupracovat s vládami jednotlivých zemí i s nevládními organizacemi. Činnost celé organizace je řízena výkonnou radou, která je složena z 36 volených zástupců z jednotlivých oblastí světa, a to na období 3 let. UNICEF je držitelem Nobelovy ceny míru za rok 1965.

Úmluva o právech dítěte


Úmluva o právech dítěte byla přijata Valným shromážděním OSN dne 20. listopadu 1989. Od té doby ji postupně ratifikovaly všechny státy světa (s výjimkou USA a Somálska), a stala se tak nejšíře přijatou smlouvou o lidských právech v historii.

Úmluva o právech dítěte obsahuje celkem 54 článků. Dítětem se podle ní „rozumí každá lidská bytost mladší 18 let“ (čl. 1 Úmluvy). Úmluva je formulována velice pečlivě, s přihlédnutím ke všem kulturním, náboženským, etnickým, politickým, ekonomickým a dalším odlišnostem mezi jednotlivými státy, národy a národnostními skupinami. Jednotlivá práva formuluje tak, aby z nich bylo patrné, že jsou součástí celého komplexu práv, zajištujících optimální rozvoj všech osobnostních předpokladů dítěte, a zároveň tak, aby se dílčí základní práva mohla stát oporou pro prostou ochranu života a alespoň základní rozvoj dětí v zemích, které jsou na nižším stupni společenského vývoje.

Přijetím Úmluvy o právech dítěte na sebe vlády jednotlivých zemí vzaly povinnost zařadit práva v ní obsažená do legislativních norem ve svých zemích. A nejen to. Pravidelně musí Výboru pro práva dětí OSN podávat podrobné zprávy o postupu implementace Úmluvy a o stavu dětí ve svých zemích, poté je před tímto Výborem obhájit a následně – podle přijatých Závěrů Výboru - event. i sjednat nápravu v oblastech, ve kterých situace dětí není v souladu s Úmluvou. Ani Česká republika není z tohoto pravidla výjimkou.

Úmluva o právech dítěte pokrývá 4 široké kategorie práv dětí:

► Práva na život a přežití – zahrnují právo na život, přiměřenou životní úroveň, bydlení, výživu, zdravotní péči atd.

► Práva na osobní rozvoj – zahrnují právo na vzdělání, svobodu myšlení a náboženství a přístup k informacím, ale také právo na hru a zábavu.

► Práva na ochranu – zahrnují právo na ochranu proti všem druhům krutosti, vykořistování a zneužívání, svévolnému oddělení od rodiny, ale i právo na ochranu
proti poškozování v systému trestního práva.

► Participační práva – zahrnují právo dětí svobodně vyjádřit své názory a mít slovo v záležitostech ovlivňujících jejich život.

Zdroj: http://www.unicef.cz/index.php?pg=2&id=31&zp=1