Stalo se

Alžběta Báthoryová neboli Čachtická paní

ALŽBĚTA BÁTHORYOVÁ, ČACHTICKÁ PANÍ

Hraběnku Alžbětu Báthoryovou předchází hrůzostrašná legenda. Dodnes je považována za krvelačnou bestii a největši vražedkyni všech dob.
Historie potvrzuje, že Alžběta Báthoriová byla doopravdy krutá, ale legendy nejspíš trochu přehánějí. Zřejmě ne zcela duševně zdravá hraběnka se podle pověstí koupala v krvi panen, aby omladila své tělo a duši. Odborníci tvrdí, že trpěla syndromem impulsivního sadismu.
"Čachtická paní" Alžběta Bathoryová z velmi urozeného a významného rodu. Ve svých 15 letech se provdala za hraběte Ference Nadásdyho, který byl rovněž významnou osobností s rozsáhlým majetkem a velkým politickým vlivem. Ferenc Nadásdy disponoval taktéž sadistickými sklony a své manželce se stal mimořádnou inspirací. Měli spolu 3 děti, mimochodem Alžběta Báthoryová byla dobrou matkou.
Na svou dobu byla velmi vzdělaná, hovořila plynule latinsky, madarsky a německy. Bývalo sice zvykem, že vrchnost si v jednání s poddanými žádné servítky nebrala, Alžběta Bathoryová to ale skutečně přeháněla.V soudním spisu je uvedeno, že Alžběta Bathoryová si svou krutost vybíjela především na mladých dívkách. Služebné za sebemenší prohřešek bila holí, propichovala jim ústa špendlíkem nebo jim ostrou jehlou bodala pod nehty a pálila je svíčkou. V zimě je také  vyháněla ven na mráz, kde je další poddaní polévali studenou vodou, dokud neumrzli. Někdy dokonce praktikovala kruté lesbické orgie. Rod Bathoriů stíhala genetická degenerace, kvůli věčnému rodovému křížení. Tento faktor se vyskytoval v šlechtických rodinách zcela běžně až donedávna. O její tetě Kláře bylo známo, že také trpěla sadistickými choutkami, trápila muže i ženy. Zločiny a vraždy nemohla Alžběta utajovat věčně. Dívky zprvu lákala pod záminkou služby na svých hradech, ale údajně i únosy z domovů a odchytávaním na cestách. Těl se oddaní služebníci hraběnky zbavovali jak mohli, ne však příliš úspěšně. Mrtvoly zanedlouho vyhrabali vyhladovělí vlci a ohlodané zbytky těl pohodili v okolí. To upoutalo pozornost veřejnosti. To co bylo poddanému lidu už dávno jasné, nechtěla vyšší šlechta dlouho vidět a tak to Alžbětě Bathoryové i nadále procházelo. Mezi prostým lidem ale hraběnka upadla v takovou nemilost a nenávist, že se neodvážila vyjít za brany svého panství bez skupiny ozbrojenců. Po smrti jejího manžela roku 1604 se nad Alžbětou Bathoryovou konečně začaly stahovat mračna. Její zuřivost a nelidskost se však stále více dostává na veřejnost. Pod tlakem proti zločinům Čachtické paní veřejně vystoupil až protestanský kazatel Madari, přímo králi napsali dopis i obyvatelé Čachtic a také další hodnostáři urgovali hraběnčino stíhání. Alžběta Bathoriová je uvězněna v podzemí svého čachtického hradu a začíná soudní proces s jejími komplici (nikoli však s Bathoryovou). Její oddaní služebníci se vyzpovídali před soudem a dostali trest smrti upálením. Alžbětě Bathoriové se jakoby zázrakem trest smrti vyhnul. Byla zazděná v jedné místnosti čachtického hradu, kde roku 1614 ve věku 54 let umírá. Vyrojily se spekulace, že byla otrávena. Historici uvádějí, že případ Alžběty Bathoriové byl značně zpolitizován, poukazují na nesrovnalosti celého procesu. Dodnes není znám počet údajně zavražděných obětí a prakticky nikdo nepředložil usvědčující důkaz proti Bathoryové. Nicméně at už na pozadí tohoto příběhu bylo cokoliv, sadismus čachtické paní byl nepochybný, stejně tak, jako přínos jejího života do literatury a byznysu dněšní moderní doby.
Žádné komentáře